Sbor dobrovolných hasičů je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást názvu většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů.

V mnoha zemích dobrovolné sbory doplňují činnost profesionálních hasičských sborů a činnost hasičských útvarů průmyslových a podobných firem. V Česku příspěvkové profesionální sbory tvoří dohromady Hasičský záchranný sbor České republiky, dobrovolné sbory jsou právně samostatné, nebo jako organizační složky občanských sdružení (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota, Moravská hasičská jednota) a bývají sponzorovány obcemi nebo firmami.
Kromě hašení požárů zasahují hasiči, včetně dobrovolných, obvykle také v případech povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, pomáhají při dopravních nehodách, technické pomoci a jiným mimořádných událostech. Spolupůsobí též při prevenci požárů a dalších podobných nežádoucích událostí.

Hasičské sbory jsou často i spolkem významným z hlediska společenského života obce, podobně jako Sokol, myslivecké a lidové umělecké sbory, místní fotbalové kluby atd. Soutěže v hasičském umění jsou nyní označovány jako požární sport.

Jednotky sborů dobrovolných hasičů obce/podniku
Jsou vlastními výjezdovými jednotkami sborů.

Každý hasič v této jednotce je proškolen nejméně 40 hodinami teoretických i praktických znalostí a dále je musí doplňovat. Musí mít potvrzení od lékaře, že je schopný a zdravotně způsobilý v jednotce působit a každý rok toto potvrzení obnovovat. Zvlášť velké nároky jsou kladeny na nositele dýchací techniky a řidiče.

Tyto jednotky dělíme na:

JPO-2/1 - jednotky předurčené k požárům i dopravním nehodám, vyjíždí nejdéle do 5 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 4 hasičů
JPO-2/2 - jednotky předurčené k požárům i dopravním nehodám, vyjíždí nejdéle do 5 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 8 hasičů
JPO-3/1 - jednotky předurčené k požárům, vyjíždí nejdéle do 10 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 4 hasičů
JPO-3/2 - jednotky předurčené k požárům, vyjíždí nejdéle do 10 minut od vyhlášení poplachu v počtu nejméně 8 hasičů
JPO-5 - jednotky předurčené k požárům jen ve své obci
JPO-6 - jednotky Sboru dobrovolných hasičů podniku

Členové v jednotkách kategorie tipu JPO-2 mohou činnost vykonávat jako svoje vedlejší nebo hlavní povolání.


Historie

Za první dobrovolný hasičský spolek na území Rakousko-Uherska a tedy i Česka bývá označován Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850.
Oficiální nejstarší Dobrovolný sbor je ve Velvarech, založen roku 1864.


Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

V Česku dobrovolné hasičské sbory zastřešuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Provozuje vlastní web a od roku 1989 vydává čtrnáctideník Hasičské noviny.

Sdružení hasičů ČMS spolupracuje s Folklorním sdružením České republiky, v únoru 2001 spolu tato sdružení uzavřela smlouvy, které je zavazují navzájem propagovat a podporovat svoje akce.

V červnu 2006 sdružení uzavřelo smlouvu s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava o spolupráci v odborné a studijní oblasti, například zadávání témat diplomových prací a exkurze.

SH ČMS provozuje i dvě školy:
Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech u Dvora Králové nad Labem
Ústřední hasičská škola v Jánských Koupelích u Opavy

Pod patronací SH ČMS je také Centrum hasičského hnutí v Přibyslavi, což je hasičské muzeum (oproti tomu Hasičské muzeum v Ostravě je zřízeno městem Ostravou a za výrazného přispění pracovníků magistrátní požární inspekce).

Sbory dobrovolných hasičů v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota, sbory na Moravě včetně moravského Slezska Moravská hasičská jednota. Avšak není dáno že sbor musí být zaregistrován ať už v České či Moravské hasičské jednotě. Tato sdružení jsou samostatná ačkoli hasiči z těchto sdružení i jejich činnost se nijak neliší od hasičů se Sdružení hasičů ČMS


Hasičská vzájemná pojišťovna

S tradicí hasičského dobrovolnictví souvisí i Hasičská vzájemná pojišťovna, založená roku 1900 a obnovená roku 1992. Většinu jejích akcií vlastní dobrovolní hasiči. Akcionáři mají akcie na jméno.


Právní rámec

Podle § 68 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Z právního hlediska tedy jednotka, kterou podle tohoto zákona zřídí obec, není totožná s občanskými sdruženími, jimiž většinou jsou sbory dobrovolných hasičů, ale prakticky bývá nejčastěji obcí jmenována po dohodě s těmito dobrovolnickými spolky a z jejich členů – obec však musí zřídit jednotku i v případě, kdy v obci žádné dobrovolné sdružení není. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.


Jednotek složených ze členů dobrovolných sborů se týkají tytéž zákony jako profesionálních sborů, konkrétně
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění dalších zákonů, např. 237/2000 Sb.
Zákon č. 238/2000 Sb., o hasičských záchranných sborech
Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému
Zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
a prováděcí vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti, odškodnění za poškození na zdraví atd.